YA BASTA! / Na For Bikes nás neuvidíte

Ahoj všem, na For Bikes opět nebudeme. Proč? Vždyť je to stále největší počin na našem málem písečku! To je otázka, kterou vlastně nelze lehce zodpovědět :). Předem je nutno podotknout, že je chyba hlavně a především na naší straně, a to z pohledu včasného objednání výstavní plochy. Koncem roku jsem ještě nebyl rozhodnut a sdělil jsem tak telefonicky, výstavištěm pověřené osobě, že se rozhodneme jako vždy, tedy až na poslední chvíli, až budeme sami mít představu a taky samozřejmě pokud dostaneme případně slušnou cenu na zbývající volnou plochu – což je taky následně vykoupeno tím, že si člověk nemůže až tak moc vybírat. S tím umíme žít a toto nás také vlastně nikdy neomezovalo. Celé roky, co jsme výstavy pořádali, nám bylo jedno, kde jsme. Naši fanoušci, stejně tak ostatní návštěvníci si nás našli vždy a všude :). Naše expozice byly vždy jiné, vždy jsme se snažili nabídnout něco zajímavého, běžně nevídaného, mít na expozici zajímavé exponáty a to nejen námi prodávané značky, ale taky různé kuriozity, historicky zajímavá kola legend cyklistiky nebo třeba i kola našich reprezentantů, na kterých kluci dosáhli těch největších úspěchů na světových kolbištích ve všemožných cyklistických disciplínách. Stejně tak to bylo s hosty na našem stánku. Vždy jsme měli na jednom místě zajímavá jména a celé to následně bylo poskládané jako mozaika, jako puzzle, kde si našel každý to své :). Ať starý nebo mladý, ať silničář, žiletkář, závodník nebo hobík, každej u nás dostal to, co chtěl a vždy byl, lépe řečeno musel být, prostor se každému pověnovat, dát mu kousek toho našeho kolokrámnického srdce, naší vlastní DNA…. Jsme jiní, máme vždy jinej, svůj pohled na věc. Nejde nám jen o prodej a zisk, jde nám především o spokojenost zákazníků, aby si odnesli také nějaký zážitek, příběh – to je to, co náš život obohacuje. Celých 23, let co je Kolokrám Kolokrámem, se snažíme co nejlépe opečovávat naše stádečko, a proto se k výstavám vždy v Kolokrámu přistupovalo jinak, než je často zvykem jinde. Nikdy jsme nepočítali náklady versus okamžitý zisk :), ono to dost dobře ani nešlo. Když člověk nedělá na veletrhu výprodeje toho, co firma neprodala standardní cestou během předešlé sezony… Veletrhy jsou dnes již z mého pohledu úplně jinde, než cca před 20-ti lety… Mají být zajímavé, měly by být o image zastupovaných značek, o přístupu k lidem a pokecu s nimi, o předání zkušeností a o přetrvávající dobré náladě :). O sdílení společných zájmů a radostí. Dříve byly hlavně informačním kanálem. Našinec neměl prakticky jinou možnost se někde jinde seznámit s novinkami na trhu. Dnes otevřete internet a víte i to, co byste nejraději vědět nechtěli :(…lidé špekulují, co si koupit, zda není lepší počkat další rok, protože bude zase něco nového, překvapujícího, řeší slevy ze slev, chtějí na vystavené exponáty co nejlepší ceny, chtěli by to kolikrát prakticky zadarmo, nemají nás rádi, když si tohle dovolujeme jim někdy říkat :)…jo, to je život a ten nás všechny mele a všichni tomu vlastně jdeme naproti! Výstava je od slova vystavovat, ukazovat – tak tohle jsme my(!) a ne přece jen vyprodávat! Nicméně, přes všechna ta výše popsaná negativa jsem vždy potkal na veletrzích několik desítek lidí, kteří mi udělali radost svým přístupem, lidským příběhem, tím, že nám třeba jen pochválili expozici nebo jen s nadšením pro věc. A to mě vlastně každý rok přivádí k myšlence, zda má nebo nemá cenu zase zazdít sebe a kluky z firmy na několik dnů tímhle „cirkusem“, co z toho vždy je… Ono to není jen o těch třech dnech na výstavišti. Jsou to většinou tak 3 měsíce práce dopředu, vše domluvit, zajistit, vymyslet design a následně všem zájemcům odpovědět, vše sklidit odvézt, zkontrolovat, vybalit a případně vrátit na své místo :). Třeba koženou sedačku nebo televizi jsem si před pár lety koupil domů, hlavně proto, abych je měl k dispozici na výstavách… Kdo mě trochu zná, ví, že je to pravda. Neumíme dělat výprodeje nebo na plochu jen tak postavit kola. Pokud bychom to uměli, určitě by nebyl problém plochu obdržet i na poslední chvíli…Volná plocha by se našla zcela určitě, stačilo by jen nevybočovat z řady :). Když jsme u těch akcí „kup tři kusy za cenu jednoho“ a podobných šaškáren, vzpomenu si na porevoluční tzv. „paletové prodeje“, kde se dalo kupit levně to, co nebylo jinde možné :). Ano, takovým způsobem získáme (finančně), ale zároveň ztrácíme a strádáme (duševně) – a taková spokojená, vyrovnaná duše, to není k zahození, nemyslíte? Přišli jsme tedy letos cca před 3 týdny se společným projektem s klukama a holkama z novoborského HG Ateliéru, kdy jsme chtěli vystavit jejich svítidla společně z našimi šperky. Protože z mého pohledu patří šperk ke šperku, tak proč nemít na jedné expozici lustr, který vychází z cyklistického motivu společně s produkty značky Cipollini a Lightweight. Poslal jsem tedy následně na výstaviště pár fotek, které si můžete sami prohlédnout níže v přiložené fotogalerii, s dotazem, co oni na to? Uvedené bylo bez reakce. Musel jsem začít tlačit na pilu a následně jsem dostal odpověď, ať se zaměříme spíš na připravovaný Design Shaker, nebo ať vystavujeme jinde, v nějaké galerii či kavárně, nehodíme se již koncepčně do končících se příprav… Naše společná expozice mohla být jedním ze zlatých hřebů For Bikes a určitě by se jím stala, dle mého názoru :). Přišla by k nám na kávu určitě celá řada zajímavých hostů a vedle pořadu „možná přijde i Mário“ ( přijel by určitě, pokud dopadne dobře rozvod z manželkou :)) by přišel asi i nějakej jinej kouzelník :)! Uvedený lustr nese jméno Armstrong a je vyrobený ze sedmi původních rámů značky Favorit :)…spousta z vás již o uvedeném počinu bratří Houdků slyšela v médiích nebo jej viděla v pražském Kvalitáři nebo v jedné z vídeňských galerií… A protože Armstronga doposud nikdo nekoupil, myslel jsem si bláhově, že se mi po třech letech, kdy jsem dříve oslovil Preciosu nebo Lasvit, konečně povede to, co si maluju celé roky na papír :). Když za mnou před dvěma lety přišel Filip Houdek se skicou zmíněného lustru a řekl mi, že chce vyrobit lustr ze šesti Favoritů, řekl jsem mu okamžitě, jako Jára Cimrman Antonu Pavloviči Čechovovi: “ Dvě sestry? Není to málo Antone Pavloviči?“ …sdělení bylo podobné a znělo asi takhle: „Filipe, ty vole, to je super nápad, jen to udělej ze sedmi rámů a dej tomu název Armstrong! Bude to sice kontroverzní, pro někoho na hovno, ale lidi si to budou pamatovat!“ Proto jsem vlastně kluky přesvědčil, že Armstronga ukážeme i cyklistické veřejnosti a že právě zde se může najít nějaký nadšenec a blázen, jako jsme my v Kolokrámu, který to ocení a třeba si ho koupí a vyzdobí si s ním uvítací halu ve své vile :). Pod lustrem mělo být několik kol Cipollini vyladěných na LW kolech a klidně tak, jak to nemáme rádi, a to postavených na koltech a sedlech, jako když si malý kluci sami něco štelujou :) – zrdcadlovej odraz Armstronga… K tomu nám přislíbil náš přítel filharmonik Petr, že bude hrát ve svém nejlepším fraku vybrané partie na housle a kolokrámníci budou nabízet dobrou náladu a kávu, jako bylo vždy zvykem! Jenže to je tak asi vše, co můžu já sám, jako starej klaun, k tomu napsat… Není lid a není král co by naší expozici požehnal :(. Nedostali jsme šanci a vlastně ani žádné další stanovisko. Nebo jak říkal pan Jan Werich “ Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“ (nebo: … kde je vůle, tam se daří, kde je …, tam se maří, … a tak podobně) No a jak řekl nakonec Lukáš Houdek: „… ale kluci, už je asi jasné, že to padá. Boje umělců sklářů a designérů mi bohatě stačí, nechci se pouštět do dalších. Chci vystavovat tam kde mě, kde nás, budou chtít. Kde nám se vším vyjdou vstříc a budou nás podporovat za to, že jsme, že chceme“. Všechny nápady nepřichází bohužel vždy půl roku dopředu, nic jsme nezanedbali myslím, spíš jsme moc a moc chtěli zase překvapit, udělat lidem radost a být jiní, protože jsme jiní. Tak tedy sbalíme kufry a vypadem jinam! Tam kde nás chtěj! (song od Rapmasters – Praha plná keců/ někdy z roku 1991 :)) PRAGA CAPUT REGNI – a ne jenom deštěm! Bohužel. :( Cuba Libre p.s. uvedené řádky nejsou psané, tak aby někoho poškodili, nejedná se o osobní spor nebo něco podobného.

A basta! No bodeť!

A basta! No bodeť!

Kola nahoře, kola dole ...

Kola nahoře, kola dole …

... neboli Armstrong ve stylovém prostředí

… neboli Armstrong ve stylovém prostředí

Kolo v černém a nad ním kola "osvícená"

Kolo v černém a nad ním kola „osvícená“

... symbolika je super v tom, že si každý může najít to své, jak to cítí.

… symbolika je super v tom, že si každý může najít to své, jak to cítí.

Všechno, i celý ten svět je přece krásný, i když je tak trochu vzhůru nohama

Všechno, i celý ten svět je přece krásný, i když je tak trochu vzhůru nohama

... chvíle k zamyšlení ...

… chvíle k zamyšlení …

... chvíle magická a trochu toho věštění ...

… chvíle magická a trochu toho věštění …

... věštění z koule a vitamíny z boule :)

… věštění z koule a vitamíny z boule 🙂

Jak už jsme zmínili - šperk se se šperkem snese ...

Jak už jsme zmínili – šperk se se šperkem snese …

Pro chvíle pohody je zapotřebí zázemí - rodinné i technické :).

Pro chvíle pohody je zapotřebí zázemí – rodinné i technické :).

Z hlavy(vylít) do hlavy(nalít)!

Z hlavy(vylít) do hlavy(nalít)!

... a hlavně se ze všeho ne...! A nechat si místo pro krásné věci, které nás obohacují!

… a hlavně se ze všeho ne…! A nechat si místo pro krásné věci, které nás obohacují!