Lopatárna

Úterý 16.6. – zdrhám z práce „jako zloděj“ dřív 😀. V 17:30 totiž startuje Lopatárna v rámci Il Sano cupu, takže už zákonitě mi nezbývá čas na to, abych ještě nějakou dobu svědomitě „chrlil výrobky“ 😀.

Jsem tu! Na startu chybí snad jen Petr Vakoč, jinak je tu každý velký profík z našich luhů a hájů. Zaručená kvalita i kvantita! Scénář je jasný: 60 bodovaných kol pro první dva na pásce, pojede se furt, každý kolo a bude to asi sakra rychlý!

Po startu jsem si uvědomil, že jsem tu 16 let nebyl a zároveň ale zjišťuji, že se vlastně nic nezměnilo. Je to jak nekonečný seriál, u kterého, když nevidíte milion dílů, tak o nic nepřijdete – takovej cyklistickej Dallas 😀. Jedou se bomby, kolo co kolo. Proplétat se a mačkat v rychlosti víc jak 50km/h mi chvilku dělá hluboké vrásky na čele.

Pár okruhů a zhruba tak ve čtyřicátém si zvykám na pohyb v balíku, který je neustále pohromadě – vrásky pomalu mizí, kůže se začíná vyhlazovat … nebo je to tím větrem, co mi sviští kolem hlavy 😀?
Chtěl jsem pro sebe ukrást pár bodů, aspoň jedno bodování!!! Ale nejde to, spurt nemám a odjet nejde, teda aspoň mně ne.

Posledních 5kol do cíle – uteklo to zatraceně rychle, oči na šťopkách, jestli se náhodou ještě neotevře možnost nějakého nástupu a dojetí si pro body bez nutnosti spurtovat. Jenže v tuto chvíli se už ani moc netaktizuje a rychlost se konstantně zvyšuje kolo od kola…poslední propadne peklu! Nebo už tam jsem???:-D
Finální runda odzvoněna, poslední kilometr je snad mrknutím oka za mnou a projetí cílovou páskou. Vypínám garmin, nohy a hlavu.

Ještě mrknout na vygenerovaná data: 66km za 1h a 20 min., průměrem 49,3km/h. Hmmm, tak proto to tak uteklo… 😀.
Výsledek žádnej, ale trénink zatraceně dobrej a to se počítá!

Tak zase příště 🙂.

Filip

Lopatárna
Lopatárna