… a jaký to má směr a jaký to má cíl?

Jak dny končící zimy utíkají pomalu, tak i navzdory tomu se jaro blíží mílovými kroky. Po návratu z ostrova se mi opět zdá/nezdá(?), že zase, rok od roku, víc narostla práce, nějak se to všechno zhmotňuje do přízračného balvanu nebo koule na noze nebo jak to pojmenovat…. Všichni všechno chtěj hned :(, teď, hned, okamžitě nebo ještě lépe – ještě dřív! Když pominu to, že doma ode mě už asi pomalu raději nechtěj nic a vidí mě akorát, když se jdu vyspat rozlámanej po tréninku (pokud se to tak dá nazvat) a vygumovanej po práci v kanceláři a v dílně, zjišťuji zcela pochopitelně, že to není a nebude vůbec jednoduchý, se na něco jako je návrat do sedla kola a závodů rozumně připravit. Můj „projekt 44“ nese ve znamení dvě číslovky, které obě dvě, podle toho jak se napíšou, mohou vypadat jako dvě stoličky a značí mi tak možná: ty starej vole, už si konečně sedni na prdel! Na prdel si sednu určitě, jen doufám, že až za chvíli a bude to do měkkýho (hlavně to měkký musí být pod a ne v kalhotech) :). Jak jsem psal … není to vůbec jednoduchý a hlavně už nepočítám s tím, že to jen tak, k nějakýmu datumu, přejde. Samozřejmě je potřeba se s tím vypořádat a „nesrat“ 😀 moc okolí a hlavně rodinu(!), ale jak jednou tenhle „virus“ chytíte, tak je z toho nekonečnej příběh, kterej ale asi nemůže dobře dopadnout … Člověk je přesvědčenej, že pořád všechno půjde, že to tak zkrátka bude nafurt. Vůbec si neumím představit, že bych si třeba jen tak vyjel a zjistil, že to „nejede“ – a je jedno, jestli by to bylo kolem nebo tělem – asi občas někomu z nás „zahapruje“ ten program v mozku, kterej by nás měl průběžně s postupem času a věku zklidňovat a smiřovat s tím, že je to normální, pomalu ubírat plyn … Takže, pokud se nedívám do zrcadla, ani mě nenapadne, že bych, jakmile mám čas, nemakal a nechystal se na další rok, kterej strávím každý odpoledne na bicyklu a už dopoledne to mám alespoň v hlavě – celodenní, týdenní program tomu podvědomě podřizuju, až si sám často připadám jak starej klaun – což vlastně jsem :). Jenom se bojím, abych nebyl později permanentně nasranej dědek, kterýho jinak nic nebaví. Protože až budu jednou jenom tak sedět na lavičce a kolem projede někdo na krásným kole a bude se blejskat potem … pokud se toho dožiju, tak tohle už nepřežiju! 😀 Než se tak stane, musím ten svůj soukromej a již rozjetej projekt 44 nezastavit hned na začátku a zkusit posunout páky a dostat tak ruskej stroj do obrátek i jinak než zmíněným kladivem. K tomu je třeba si nechat občas poradit od svých cyklistických a zkušených kolegů/kamarádů, kteří k tomu měli, na rozdíl od mé osoby, vždy spoustu času a to nejen na trénink a pozorování sebe sama, ale mají taky inteligenci a hlavu na další potřebné studium. Proto se radím s Vojtou Hačeckým, který mě „otestoval“ u nich ve sportovním centru, kde jsem šlapal jak laboratorní potkan a Vojta dle toho vyhodnotil, jakým směrem se vydáme – pro začátek postupného závěru kariéry – útlumový program reaktoru 😀 … Nyní si mě přijel zcela náhodně „otestovat“ můj další přítel Marek Mixér Mixa (dnes uznávaný trenér týmu Kovo Praha, kde se nestará již jen o cyklistický potěr a mládež, ale asi taky i o důchodce a starý blázny :)). Marek měl náhodou cestu kolem, ale namísto kafe a pokecu mi „přimontoval“ na obě stehna, když jsem se vracel z tréninku, dvě malý krabičky a řekl mi: „… a teď jeď domů a do Boráku v tempu a dvakrát si z toho zaspurtuj nadoraz, cca 100 metrů!“ Tak jsem si poprvé po několika měsících zaspurtoval na doraz už pod kopcem :), a potom přemýšlel, jak mám vlastně dál pokračovat a co je asi to následné tempo :)???!!! Nakonec to nějak dopadlo. Co se z toho vygenerovalo na monitoru za zvěrstvo zatím nevím. Kterým směrem a v jakejch otáčkách se teda vydá dál ruskej stroj? To se teprve sám dozvím. Prozatím se teď vydává do dílny a práce, kde čeká několik nevyřešených servisů kol a v hlavě zůstává ještě víc nezodpovězených otázek … :). Tak díky za pozornost a hezký víkend všem! Cuba Libre

Tajemný obsah futrálu - ten vám odhalí, kolik dokážete do svalů (u cyklistů hlavně u nohou) "napumpovat" kyslíku.

Tajemný obsah futrálu – ten vám odhalí, kolik dokážete do svalů (u cyklistů hlavně u nohou) „napumpovat“ kyslíku.

... co krabička, to noha. Víc zatím asi měřit netřeba... :-D

… co krabička, to noha. Víc zatím asi měřit netřeba… 😀

Do kopce? A spurtovat? Nebudu kecat, zabolelo to... ale už jsem se vysápal skoro nahoru.

Do kopce? A spurtovat? Nebudu kecat, zabolelo to… ale už jsem se vysápal skoro nahoru.

Tajemství naboulovaných nohou odhaleno! :-D

Tajemství naboulovaných nohou odhaleno! 😀

...jestli výkon poroste aspoň tak, jako moje "afro", mohlo by to bejt O.K. :-D

…jestli výkon poroste aspoň tak, jako moje „afro“, mohlo by to bejt O.K. 😀