Zastavení druhé Alpe ď Huez, 1803m

protože se včerejší výjezd velice vydařil :), naplánovili jsme na pondělek přejetí některého z nedaleko vzdálených brdků a brdečků ….dalším pánem na holení byl proto necelých sedmdesát kilometrů vzdálený Alpe ď Huez. Cesta pod tento kopec není zcela po rovině, proto někteří raději volí „potupný“ přesun na čtyřech kolech k přehradě. Svoboďák se však nedokázal smířit s takovýmto scénářem, plným ponížením, a proto vyrazil z ubikace pár minut před odjezdem na kole, nikým nepozorován, vstříc legendárnímu kopci a neskutečnému času Fausta Coppiho z 50. let. (13,1 km výstupu zdolal Fausto v roce 1952 za 45 minut a 22 vteřin a to na konci etapy která měřila 266km!…..Rekord drží Marco Pantani z roku1997 a ten se pohybuje někde pod 38 minut) Ostatní bez známky studu v poklidu naložili kola do svých automobilů a zvesela vyrážejí za ním. Nálada během přesunu je v každém vozu velice dobrá a okolní krajina se v ranním slunci nádherně prezentuje, prostě je nač se dívat. Sotva zaparkujeme ty naše káry na parkovišti, tak se ozve velice dobře známý zvuk, jaký vydává karbon při brzdění ze 100 na 0 a to je známka toho, že i Svoboďák ukončuje fázi rozjetí a teď teprve začne pořádná robota – a taky že jo ….. Přesun pod kopec je cca 13km s lehkým klesáním a následnou rovinkou na srovnání myšlenek a volbu taktiky jako stvořenou . Víme, že první čtyři zatáčky jsou těžší než zbytek kopce, ale jsou asi hlavně delší než to, co do počtu 21 kousků, zbývá až nahoru . Jedeme každý svoje tempo a fotíme co to dá a maskujeme nedostatek kondice a morálně volních vlastností. Silně vyvinutá slabá vůle zde dokáže pravé divy a dokonce i Svoboďák zvažuje jedno zastavení, ale kvůli bolestem zad, co záčíná stále více pociťovat .Nepovolí a pokračuje konstantním tempem a lehce pod hodinu je nahoře jako první z nás . Není spokojen, ale včera 3x Galibier určitě v nohách zanechal nějaké stopy a to vedro je taky neúprosně silné. Nahoře si dáme zaslouženou svačinku a vydáme se zadní cestou kolem sjezdovek a užíváme si okolní scenérie a panorama. Malinko to kalí fakt, že je to zase do táhlého kopce, ale to už není důležité – jsme přece na dovolené …… Sjezd dolů je po celkem špatné cestě s velice dementně rozsypaným štěrkem v zatáčkách takže brždění není zcela bez komplikací. Zdá se, že škola našich expertů na úpravu silnic se začíná aplikovat i zde. Dáme pár zastávek na vychladnutí brzdových ploch a bez komplikací dorážíme zpět na parkoviště. Ať dělám co dělám tak stále nedokážu pochopit, jak to ti kluci opálení dokáží tak rychle vyjet nahoru a pak jěště rychleji zase sjet dolů do údolí…… Večer na ubikaci přichází chvile zaslouženého oddechu, ale je také čas kout pikle na další den. Ale o tom zase příště …..

Poznáváte tuhle klikatici???
Zatím je tady klid, klid před bouří …
No jo, hádali jste správně – Alpe d´Huez! Slavných 13,8 km stoupání (8,1%) s 21 ještě slavnějšími zatáčkami! Kdo by jel na Tour a neviděl tohle, jako by nebyl… „… to ti řikám, Ludvo, jestli si tohle neprosadíš, tak jseš u mě mrtvej muž, to jseš mrtvej Homolka …“(Ecce homo, Homolka) 🙂
… to je paráda, co? Proč ty nejsi moje žena? 🙂 (Na samotě u Lesa)
Jsme na to náležitě vyholení, nagelovaní, vystajlovaní, … přeci tady neuděláme ostudu. Když, tak možná jenom nějakej malej prů… 🙂
Jak ty kufry vypadaj? Vydží? Nevyrvem je z pedálů?
Tak já jedu nahoru na tomhle – má pohodlnější sedlo!
Za to, jak se o nás pan Láďa postaral, mu přeci musíme trochu pomoci … tak se to sluší.
Jede se nahoru a jedou se pořádný kule – tak kdo z koho??? 🙂
… zatím je to celkem vyrovnaný …
Uznejte sami, nestojí to za to, trochu se potrápit?
Takhle to vypadá celkem nevinně – takový opuštěný, Bohem zapomenutý místo …
Jak se na tom vlastně sedí???
Chce to získat ten správnej grif a pak snad přijde řada i na vítězný gesta … 🙂
Tohle je pohled na zadnici něčeho hodně zvláštního – hlavně aby z ní taky něco divnýho nevyšlo! 🙂
Raději zpátky do sedel, zpátky k cyklistice.
Jak je psáno – sem se doslova přiletííí!
… a bude nás víc, nepočítaně!
Vidíte, jak to přibejvá? 🙂
… cestou, necestou, polem, nepolem, jedu za tebou … 🙂
… no Kubo, co to je? Berany-berany … to máš přeci dělat s malým Matyášem! 🙂 Nebo že by už Láďa šel, jak se říká, do dětskejch let? Pak je to teda O.K. 🙂 …