Už zase skáču přes překážky :)!

Ahoj lidi! včera (čtvrtek 28.9.) byl krásný podzimní den a já si ho užil na své oblíbené „krosce“, takže co víc si přát. Dříve jsem byl z každého závodu nervózní, aby taky ne…šlo mi o umístění, výhru a peníze…a to vše, pokud s tím člověk neumí pracovat a má toho všeho plnou hlavu, svazuje. Moje duševní rozpoložení je ovšem v současné době úplně někde jinde, s tím samozřejmě úzce souvisí i neméně důležitá fyzička, takže kolem se bavím…a včerejší závod ve Slaném jsem si náramně užil. Povedlo se nám poladit krásná kola Specialized Crux s výplety Roval, ta jsou obuta do gum českého výrobce Tufo. Váha (bez bahna 🙂 ) 7,4 kg není špatná, co? Trošku jsem zpočátku bojoval s řazením, protože jsem Sram nikdy předtím nejezdil, ale stačilo trochu potrénovat „prstoklad“ a bylo vše v pohodě. Například skvělé na tom je, že přehazovačka má velice silnou pružinu, takže v terénu vůbec nebouchá a řetěz lépe drží na převodníku – to se jeden hned cítí jistěji – je o jeden možný problém méně! Samotný závod – šel jsem do toho z chvostu startovního pole, ale do terénu se mi podařilo najet kolem 20. pozice. Jak se to povedlo? Při nájezdu do terénu byla dlouhá pravotočivá zatáčka a její vnitřek byl pod štěrkem, který klouzal. Proto jsem startoval na levé straně a bral zatáčku vnějškem a tím jsem objel cca 30 lidí…not bad – myslím 😉 , jo, chce to holt fištróna… Tím, že jsem dlouho nezávodil a byla to tedy pro mě velká neznámá, bylo důležité po startu nebláznit a jet klidnější tempo, které se může stupňovat. Takže jsem si jel svoje a zhruba po 20 minutách jsem zakotvil ve druhé skupince o 9.místo. Nemělo smysl se snažit dotáhnout na borce z první skupiny. Ti doslova letěli a „zatím“ nemám nohy na to, abych si je dojel, no a kousnout se, docvaknout si to – to by byla rychlá smrt, z toho už jsem vyrostl :-). Takže zbytek závodu jsem se držel ve zmíněné skupince, jel si svoje tempo, skákal překážky a zkoušel si různé stopy v technice…no a okukoval soupeře, kde jsem schopen na ně něco získat a to využít do finiše. Poslední dvě kola jsme trošku zrychlili a bylo pár nástupů, ale nic zásadního, spíš takové to vzájemné oťukávání…Takže co zbývalo? Rozkaz zněl jasně: být první na posledním táhlém výjezdu a pohlídat si následný sjezd do cílového prostoru, jak se zkušeného fáru patří :)…vše se povedlo – jel jsem jak „po kolejích“ 🙂 tak, jak jsem si naplánoval a po krátkém sprintu jsem dojel na 9.místě. Závěr – nevím co víc k tomu dodat než to, že pro mě osobně bylo vítězstvím už jen to, že jsem odstartoval a vůbec objel závod…a výsledek? Nebyl až tak důležitý, ale sakra mě to potěšilo 😉 … cítím, že ono to teprve přijde :)! Mám totiž ještě v záloze … to byste chtěli vědět??? 🙂 Tak teda jo: „Bíničova mast – na soupeře past!“ Takže příště se ještě pořádně „namažu“! Tak na viděnou 7.10. v Jabkenicích. Všem moc děkuji za obrovskou podporu, zprávy, volání a aktivitu na sociálních sítích…potěšilo mě to. A velké poděkování všem mým partnerům! DÍKY! písmák Bínič Partneři: Kolokrám, Specialized, Amix-nutrition, Toi Toi, LD seating, Zásilkovna.cz, Tufo, Sýkora sportswear, Lifefood, CarPoint Praha(Seat), Trénuj.cz, Bina, Moose. Fotky jsou z FB, fotila Monika Šavlová, Martin Bali Jenčík a Pavel Kopecký
Na kterým kole to dneska vůbec odstartuju???
Tak sem se bude „nalétávat“, uvidíme, kam se mi podaří propasírovat …
Neboj, to bude v pohodě!
Tady už to valím … já vás, pacholci, ještě naučím „kouřit pod vodou“ 🙂
Hlavně nezmatkovat, pěkně s námořnickou rozvahou, jak říkal děda Lebeda.
Tady taky dobrý, to lehce odpružím v kolenou 🙂
Tak tady se podíváme, kudy to jedeš ty …
No co? Dobrý! Dali mi číslo a řekli: … jeď! 🙂
… a tak jsem jel. Třeba takhle …
No a už zase skáču přes kaluže! (a přes překážky 🙂 )

Napsat komentář