Teplota klesá, emoce stoupají :-)

Ahoj všem čtenářům našich Kolokrámnických reportů! Píšu, někdy to jde, někdy to dře… je už středa a já mám ze sobotního závodu v Milovicích stále zamrzlá slova. Ale dobrá, zkusím to tedy… Hele, venku začalo sněžit a to mám moc rád… takže i dneska to půjde 😉 …myslím to psaní :-). Po návratu ze slunné Mallorky jsem toho moc nepotrénoval. No, jako něco jooo, ale měl jsem tolik práce, že jsem musel často improvizovat a nejednou se vracel z kola téměř za tmy. Nevím, kdo vymyslel to zimní stmívání ve 4h :-(? No nic, co mě nezabije, to mě posílí… raději více práce, nežli žádná ;-). Milovice jsou kousek od Prahy, takže si můžu ráno trošku poležet, ale stejně jsem vzhůru už po 6.h…chjooo. No nic, mám alespoň více času sbalit si věci – včera jsem to nestihl, protože jsme měli o víkendu deadline s předobjednávkou na Under Armour… házím tedy hadry do tašky, kola do autobusu… a jedeme ;-). Trať samá zatáčka a uklouzané bahýnko, super, bude zábava! Jo, těším se na to. Nasadil jsem „hrubá Tufíčka“, kopl do sebe gel a… jde se na to. Poprvé letos start z první lajny – „dobře já“, říkám si. A poprvé letos se mi povedl start a najíždím do terénu na 2.-3. místě… teplota klesá, emoce stoupají… a Bínič (zase letos poprvé) se dostává na samotnou špic závodu a ukazuje všem prdel s nápisem Kolokrám is not dead :-))) …jooooo, sice jen krátce, ale byl jsem tam, to se počítá! Pak se trošku propadnu, nasadím si své „pracovní“ tempo a usadím se na 4.-5. pozici spolu se Slovákem Glajzou. No a dalo by se říci, že tak to bylo celý závod… i když jsme jeli jakoby spolu, pořád mezi námi byla mezera a pozice se neustále měnily. Ze začátku jsem dvakrát skočil překážky, ale bylo to tentokrát, díky bahnu, o dost těžší a tak jsem poté raději volil klasický „nožní“ přeskok. No to bych ale nebyl já, abych to cca 10 min do konce nezkusil skočit opět na kole… jo a skočil, ale zároveň jsem šel krásně přes rodla (pro neznalce řidítka). Nic se nestalo, jen jsem si ohnul páku, takže jsem s úsměvem nasedl zpět na kolo a pelášil ku cíli. Nejelo se mi tentokrát moc dobře, respektive techniku jsem si užíval, ale nohy byly takové tupé a nechtěly jít do otáček. Chyběl mi kroutící moment :-D… V cíli 5. místo je celkem spokojenost, ale mohlo to být lepší… Uvidíme tento víkend na posledním pohárovém závodě v Kolíně…tam to bude maso. Závod je zařazen do „lepší“ kategorie UCI a bude tam větší zahraniční konkurence, což je jen dobře… alespoň se bude na co koukat, jak to jezdí kucí z Belgie ;-). Ahoj všem a užívejte si první sníh 🙂 písmák Bínič p.s. Zdravím taky všechny kluky – soupeře a připojuji jedno skromné přání: … buďme rádi, že nám to jede, že jsme zdraví a že si takhle můžeme spolu občas zazávodit. U někoho třeba míň, u někoho víc, ale je potřeba, aby v tom co děláme, byla i nějaká ta radost. Tak si ji, prosím, navzájem dopřejme a neobírejme se o ni …

Klouže to…a co jako …
… tak takhle nějak se vám šteluju na start …
… první lajna, nekecám …
… a než jsem se stačil rozkoukat, už si to frčím po trati …
… aaa hop …
ouuu…to je rychlost …
… pojď ke mě listnáči…smím prosit …
Trochu mi při tom překáží ty kolíky a to „mlíko“, ale co se dá dělat? Jedeme! 🙂
… vrum vrum …
… bacha na kulky …
… dalo to, dobře já …
A to jsem to ráno myl …
… hmmm …

 

Napsat komentář