Tak nám to „šestinedělí“ pěkně uteklo! Ladění formy, aneb přerod vykrmeného lenochoda na závodního chrta – bez genetických zásahů“ ! 
🙂 – proběhl (snad?) úspěšně. Chvilkama to trochu bolelo, chvilkama to nejelo, ale za poctivou dřinu se ten výsledek nakonec vždycky dostaví. A tak je tomu i v mém případě – „někam“ se to posunulo… 🙂
Kola už bylo v předešlých reportech dost, tak tentokrát trochu jinak, ale stále z Mallorcy:
Takže, bez práce nejsou koláče…dobré nohy…medaile… Minulých 6 týdnů se mým domovem stal cyklistice zaslíbený ostrov Mallorca a kouzelná horská vesnička Deia. V předešlých reportech jsem psal o trénincích a strastiplné pouti, na kterou jsem se po zdravotní pauze vydal. A ač jsem cyklista tělem (to zatím platí tak napůl 🙂 ) i duší, tak těchto pár řádků nebude o kole…život přeci není jen o cyklistice 
😉. Ach, to žrádlo!!!, to je taky věc! 🙂
Mým hostitelem byl bývalý profi cyklista Marc Reynes, jeho česká žena Jana a bratr Vincenc…a vlastně celá jejich rodina se starala, abych se tady cítil opravdu jako doma. Mají v Deia sámošku, víte kde, ne? Přeci naproti baru Sa Fonda, podél cesty z Valldemosa do Solleru. No a ještě mají půjčovnu kol, která je vedle lékárny pod zmíněným barem, kde je pánem usměvavý Čech Martin 😉
Od rána do večera to tady žije, tak jako ve správné španělské vesnici…spousty turistů a cyklistů, kteří zastavují doplnit energii či poladit svého oře. No řekněte sami, kdo by si nedal kávu a k ní poctivý, čerstvý, ručně dělaný croissant z jejich pekárny? A o tom je dnešní fotopříběh…
Tak se pěkně udsaďte a koukejte jak peču bagety 🙂 ….
Hezké dny všem!
Martin
