Liberec je nejvíc!

Už je to tradicí a na desátou hodinu sprintuji k Lidlu, cestou poruším průměrně 6 předpisů silničního provozu, i když je to pouze 400 metrů. Když dorazím, naše početná skupina už je v předstartovní nervozitě. Poslední doladění detailů. Ttřeba takový tlak v galuskách se nesmí podcenit! Vše závisí na vrstvě sněhu na silnici a vyrážíme.

Za chvilku zjišťujeme, že ve skupině chybí Jan Mrožák Strož. Bohužel včerejší trénink mezi skály Českého Ráje tomu jasně napovídal. Naše početná skupina, čítající Michala Bubílka a mě, tedy vyráží z Liberce. Samozřejmě s fanfárou řidičů, kteří nás neustále povzbuzují v tréninku.

Stoupání na Rašovku, která dnes byla zahalena v husté mlze doprovázena mrholením, určila tempo celé skupiny. A nebylo zrovna pomalé! Cílem dnešního tréninku byla návštěva princezny Terezky. Tento cíl nebyl nijak lehký, museli jsme cestou překonat sedmero řek a sedmero hor a daleko za nimi je království Kubáncovo.

Minuli jsme Los Papalos a nedaleko ve vesničce Skalice u České Lípy na nás čekala princezna Terezka. Terezka nás ráda viděla a vesele si pochrochtávala. Michal jí obdaroval svými dary a mohli jsme se pomalu vydat na cestu zpět. Už ale né přes sedmero řek a sedmero hor, ale přes území Malevilu. Kde jsme se zastavili na lahodnou brazilskou kávu, abychom načerpali atmosféru nadcházejícího Mistrovství Evropy.

Po té už cesta utekla jako by nic a mohli jsme se navrátit do mlhavě zapadlého Liberce. Proč sedmero řek a princezna? Protože při dnešním pětihodinovém tréninku poznala moje prdel středověk :-)