Col de la Bonette 2802m

pokud jste někdy slyšeli o Bonette, pravděpodobně víte, že se jedná o nejvyšší evropský silniční průsmyk, nemluvě o nejvýše položené hlavní silnici a nejvyšší nadmořské výšce kam kdy vystoupala Stará Dáma! Uvedené není zcela pravda, jen to tvrdí frantíci :)…. Jako první jezdec při TDF sem vystoupal v roce 1962 po jižním svahu šestinásobný „král hor“ a držitel puntíkatého dresu Federico Bahamontes a Bonette si tak nemohl přát lepšího křtu. Orel z Toleda jak se tomuto španělovi přezdívalo, vyhrál zde i o dva roky později v roce 1964!

Musím se pořádně protáhnout čeká nás dnes hora vysoká 🙂 …
Stoupám plukovníku, stoupám, tak sestupte, počkám 🙂 …
… je čas taky na trochu té romantiky – tzv. Přímořské Alpy – když už tady tak couráme …
Pro dnešek to balím, vysílačku jsem vypnul, aby mě z doprovoďáku nebuzerovali a jdu se občerstvit a relaxovat a kochat se pohledem na majestátní štíty hor …
…stoupáme až do nebes …
… nekonečných 23 kilometrů a 1589 vejškovejch metrů ….
.. a nespočet serpentýn …
… vrchol hory je již vidět, konečně :)…
…je to ale stále daleko :), nekonečná „rovinka“ :)…
… je to jako v tý pohádce o Večernici :), ani o krok nazpět a stále ne a ne tam dojet.
Ty hory mají svoje kouzlo za všech podmínek – „magická síla okamžiku“ …
… a ten božskej klid, to je masakr!
Kdyby jste nevěděli co je to za kopec, tak tady to máte černý na černým 🙂 …
… někdo pěšky, někdo na kole, další zase „na kolech“ – koukám, že už nám v záběru chybí jenom ten pěší turista v oranžovým triku – aby to barevně ladilo dokonale.
A jedeme zase dolů …směr Embrun …
A cílovou páskou projíždí první doktor A ….
… dal do toho dneska opravdu všechno :)!
Těsně následován Erichem „nehovorným“ Hovorkou :), dobře Vy kluci!!
Jednu vodu nebo vodku?
Napil jsem se vody je mi zle 🙂 …
Velký hlad trápí nás …
V příštím životě se stanu vrchařem! 🙂 …
… a nebo motorkářem? 🙂 …