Col de la Bonette 2802m

pokud jste někdy slyšeli o Bonette, pravděpodobně víte, že se jedná o nejvyšší evropský silniční průsmyk, nemluvě o nejvýše položené hlavní silnici a nejvyšší nadmořské výšce kam kdy vystoupala Stará Dáma! Uvedené není zcela pravda, jen to tvrdí frantíci :)…. Jako první jezdec při TDF sem vystoupal v roce 1962 po jižním svahu šestinásobný „král hor“ a držitel puntíkatého dresu Federico Bahamontes a Bonette si tak nemohl přát lepšího křtu. Orel z Toleda jak se tomuto španělovi přezdívalo, vyhrál zde i o dva roky později v roce 1964!

Musím se pořádně protáhnout čeká nás dnes hora vysoká 🙂 …

Stoupám plukovníku, stoupám, tak sestupte, počkám 🙂 …

… je čas taky na trochu té romantiky – tzv. Přímořské Alpy – když už tady tak couráme …

Pro dnešek to balím, vysílačku jsem vypnul, aby mě z doprovoďáku nebuzerovali a jdu se občerstvit a relaxovat a kochat se pohledem na majestátní štíty hor …

…stoupáme až do nebes …

… nekonečných 23 kilometrů a 1589 vejškovejch metrů ….

.. a nespočet serpentýn …

… vrchol hory je již vidět, konečně :)…

…je to ale stále daleko :), nekonečná „rovinka“ :)…

… je to jako v tý pohádce o Večernici :), ani o krok nazpět a stále ne a ne tam dojet.

Ty hory mají svoje kouzlo za všech podmínek – „magická síla okamžiku“ …

… a ten božskej klid, to je masakr!

Kdyby jste nevěděli co je to za kopec, tak tady to máte černý na černým 🙂 …

… někdo pěšky, někdo na kole, další zase „na kolech“ – koukám, že už nám v záběru chybí jenom ten pěší turista v oranžovým triku – aby to barevně ladilo dokonale.

A jedeme zase dolů …směr Embrun …

A cílovou páskou projíždí první doktor A ….

… dal do toho dneska opravdu všechno :)!

Těsně následován Erichem „nehovorným“ Hovorkou :), dobře Vy kluci!!

Jednu vodu nebo vodku?

Napil jsem se vody je mi zle 🙂 …

Velký hlad trápí nás …

V příštím životě se stanu vrchařem! 🙂 …

… a nebo motorkářem? 🙂 …